Karel Havlíček: Když hrají hymnu, všichni se chvějeme

predstavujeme-rfa22

Trenér národního týmu do 15 let Karel Havlíček je v úzkém propojení s Regionálními fotbalovými akademiemi FAČR (RFA). „V reprezentaci mám z akademií tak padesát procent hráčů,“ říká padesátiletý kouč.

Jaká je vaše provázanost s akademiemi?

Minulý rok jsem dostal od Karla Poborského nabídku na pozici reprezentačního kouče kategorie U15, kterou jsem přijal. Rovnou jsme se ale dohodli i na určité spolupráci s akademiemi, protože tato věková kategorie do nich spadá.

Co máte tedy v akademiích na starosti?

Dohodli jsme se na určitém systému kontrol v akademiích a návštěv v nich, tak abych více pronikl do spektra patnáctiletých hráčů a výběr do reprezentace pro mě potom byl jednodušší a vše to navazovalo.

Kolik procent reprezentace U15 tvoří hráči z RFA?

Na poslední akci, kterou jsme měli a kterou byl turnaj ve Španělsku, kde jsme se střetli s domácími, Holandskem a Irskem, to bylo padesát procent hráčů z RFA. Zbytek tvoří třeba hráči Baníku, Sparty a Slavie.

Zmínil jste, že v akademiích provádíte kontroly. Jak probíhají?

Asi bych to nenazýval kontrolami, nechci být jako dráb, chci být trenéry akademií vnímaný jako partner. Chci, aby mezi námi vznikl soulad v tréninkovém procesu a navzájem se budeme obohacovat. Věřím tomu, že pomocí tréninkových modulů, které naše tréninkové procesy sjednocují, dojde k nárustu kvality a s reprezentačním výběrem do patnácti let pak budeme lépe čelit top soupeřům.

 

Jak často akademie navštěvujete?

Až se to zase vše rozeběhne, měl bych jezdit každý týden do jedné.

Strávíte tedy hodně času na cestách, kolik toho najedete?

Auto jsem dostával v říjnu minulého roku a bylo tam najeto 19 kilometrů, no a teď mám na tachometru 36 tisíc. Pak přišel koronavirus a vše se zastavilo. Prakticky za půl roku jsem tak najel tuto cifru. Nebylo to ale jen po akademiích, o víkendu mě samozřejmě čekají fotbalové zápasy, snažil jsem se také objet všechna mužstva moravské i české žákovské ligy a asi až na dvě se mi to podařilo. Takže na cestách jsem opravdu hodně.

Dá se říci, že v kategorii patnáctiletých máte v Česku nevětší přehled?

Troufám si říct, že ročník 2005 mám zmapovaný velmi dobře. Ten teď ale končí a já už zase mapuji ročník 2006. Myslím si, že celý náš realizační tým už o něm přehled získává. Pomůže nám i Kouba Cup, kde uvidíme to nejlepší z Česka v této věkové kategorii.

Pomáhají akademie FAČR reprezentaci?

Myslím si, že by měly, to by měl být totiž jejich úkol. Vzhledem k tomu, že máme v reprezentaci zhruba těch padesát procent z akademií a jsou v nich věkově patnáctiletí, kdo jiný by měl mít do reprezentace blíže než hráči z nich. To ale neznamená, že mají zavřené dveře hráči, kteří třeba v akademiích nejsou.

Trénoval jste i dospělé, v čem je práce s mládeží jiná?

Baví mě třeba vytipovávání těch nejlepších na jednotlivé posty. Každý mi taky říkal, že mi bude chybět každodenní trénink, což zatím nepostrádám. Baví mě to, že vybírám hráče a pak skládám tým dvaceti nejlepších v republice.

Jaká jsou specifika práce s patnáctiletými?

Nechtěl bych, abychom si hráli na písečku, že tohle jsou chlapi a tamto dorostenci. Myslím si, že fůru věcí s přechodem na velké hřiště by měli zvládat i patnáctiletí kluci. Ale specifika tam samozřejmě jsou, třeba v dávkách. To, co odběhá dospělý a co patnáctiletý kluk, je samozřejmě rozdíl. Na druhou stranu fotbal je jen jeden.

Co je cílem ve vaší pozici?

Byl bych rád, abychom do vyšší kategorie šestnáctiletých naše kluky předali s tím, že budou trochu zkušení na mezinárodní úrovni a už budou mít v sobě určité principy a zásady, na kterých pracujeme spolu se všemi reprezentačními trenéry a s akademiemi. Jako největší cíl mé práce vidím tu provázanost s ostatními reprezentačními kategoriemi.

Jaké zkušenosti by třeba měli patnáctiletí v reprezentaci získat?

Uvedu takový příklad, kluci se třeba poprvé setkali s národní hymnou a se lvíčkem na prsou. Tohle s nimi v patnácti určitě zamává. Navíc, když před vámi stojí soupeř jako Španělsko. I proto chceme rozjet takový systém přípravných kempů.

Jak budou vypadat?

Měly by být na podzim v určitých regionech a vždy by se hrálo s nějakým zahraničním soupeřem. Například výběr Libereckého a Královehradeckého kraje bude hrát s výběrem z blízkých regionů Polska. A podobně to bude v dalších regionech. Hráči budou mít národní dresy, chtěli bychom tam pustit hymnu, aby díky tomuto získali kluci první zkušenost s národním týmem. Ti, kteří se pak dostanou do užší nominace národního týmu, už tak budou mít zkušenosti s reprezentací a v důležitých zápasech budou otrkanější.

Je pro patnáctileté kluky čest reprezentovat?

Určitě. Národní hrdost z nich cítím. Všímám si, že když hraje národní hymna, že se chvějí. Já jsem na tom stejně, a to je mi padesát. Zkušenost s národním týmem jsem dosud neměl a je pro mě velká čest, že ho můžu vést.

 

V příštím díle seriálu za týden nutriční specialistka RFA Klára Coufalová.

 

KAREL HAVLÍČEK (50 let), trenér U15

Oblíbený trenér: Ladislav Škorpil („Vytáhl mě do ligy.“)

Oblíbený hráč: Pavel Nedvěd („Obdivuju ho i jako funkcionáře.“)

Oblíbené jídlo: kuře a rýže

Oblíbené pití: káva – až 6x denně

Oblíbený film: Pelíšky

Oblíbený pořad: Host Lucie Výborné na Radiožurnálu („Je to obrovská profesionálka a skvělý pořad.“)

 

Hráčská kariéra

1992 – 1994 SK Hradec Králové

1994 – 1995 FK Pardubice

1995 – 1996 Železárny Třinec

1996 – 1999 SK Hradec Králové

1999 – 2000 FK Jablonec

2000 – 2002 Nitra

2002 – 2006 Náchod-Deštné (hrající trenér)

Trenérská kariéra

2006 – 2009 Letohrad

2009 – 2010 Sokolov

2010 – 2011 Červený Kostelec

2011 – 2012 Náchod

2012 – 2013 Nový Bydžov

2012 – 2016 Grassroots trenér mládeže (U13, U14 – MKS a U15 – Kouba Cup)

2013 – 2018 FC Hradec Králové (šéftrenér mládeže, trenér U16, U17, U19, trenér A-týmu)

2018 – 2019 SK Dynamo České Budějovice (U19)

2019 – současnost česká reprezentace U15